Co udělat, aby čtenářský koutek v dětském pokoji skutečně fungoval?

[violetmccorkle]

Koutek musí mít své místo i v úklidu. Určete, kam patří přečtené knihy a kam ty rozečtené. Jednoduché pravidlo, například že rozečtená kniha zůstává na malém stolku nebo v košíku, sníží počet knih pohozených po pokoji. Do koutku nepatří hračky, které vydávají zvuky, ani věci na hraní, které odvádějí pozornost. Když dítě koutek používá i na jiné činnosti, oddělte čtení alespoň podložkou nebo nízkým stolkem.

Nakonec vše znovu prohlédněte s odstupem času. Spoje se mohou uvolnit, zvláště pokud se skříní často hýbe nebo pokud je v místnosti vyšší vlhkost. Jednou za čas zkontrolujte dotažení vrutů a stav úchytek. Ukotvení vysoké skříně je práce na hodinu, ale ochrana dítěte před převrácením je k nezaplacení. Pokud si nejste jistí, pozvěte si na pomoc někoho se zkušenostmi – je to lepší než riskovat.

Do malého bytu se hodí i domeček, který není jen na hraní. Otevřená konstrukce s policí nahoře poslouží jako odkládací místo, látkový stan lze převléknout přes nízkou skříňku a tunel se dá složit pod dětskou postel. Pokud dítě roste, počítejte s tím, že za dva roky bude chtít jiný typ — proto neinvestujte do složité sestavy, kterou nelze rozebrat. Nakonec si udělejte zkoušku: postavte domeček, projděte kolem něj s košem na prádlo a zkuste uklidit hračky. Pokud vám při tom nic nepřekáží, místo jste trefili.

Herní prvek má smysl jen tehdy, když ho lze rychle sklidit nebo přestavět. Preferujte skládací, rozkládací nebo látkové varianty, které se vejdou do skříně či pod postel. U pevných dřevěných konstrukcí si předem ověřte, zda je lze demontovat na ploché díly. Pozor na výšku — domeček musí mít nad sebou alespoň pár centimetrů rezervu, jinak ho nepostavíte u stěny se sklonem stropu nebo pod oknem. Dítě potřebuje bezpečný vstup a výstup, takže nekupujte model, u kterého se musíte kroutit, abyste se dostali dovnitř i vy.

Na osvětlení se zapomíná nejčastěji. Hlavní stropní světlo je pro dva lidi nepříjemné, když jeden chce ještě číst a druhý spát. Přidejte malou čtecí lampičku s vlastním vypínačem k druhému lůžku a prodlužovací kabel se dvěma zásuvkami, aby se daly nabíjet dva telefony najednou. Kabel veďte podél stěny nebo v liště, ne přes volnou plochu, kde o něj host zakopne. Zásuvka na špatném místě je běžný problém – řešte ji prodlužkou, ne vrtáním, pokud pokoj není váš.

Kde a jak upevnit úchytky Skříň ukotvujte vždy k pevné části konstrukce, ne k pohyblivým dvířkám ani k zadnímu tenkému krytu. Většina skříní má v horní části připravené otvory nebo alespoň dostatek materiálu pro vyvrtání vlastních. Vruty by měly projít skříní i kovovým úchytem a pevně se opřít o zeď. Použijte dvě úchytky vedle sebe, ne jednu uprostřed – tím zabráníte kývání do stran. Pokud skříň stojí na nožičkách, zkontrolujte, zda se po ukotvení nepřizvedne a nepřestane stát rovně.

Knihy musí být vidět a dosažitelné Polici umístěte tak, aby na ni dítě dosáhlo bez židle a bez pomoci dospělého. Lepší než hluboké regály jsou mělké police nebo lišty, kde jsou knihy vidět hřbetem i obálkou. Menší děti ocení obrázkové knihy vystavené čelem, protože je snadněji zaujmou. Do výšky očí dejte knihy, které dítě právě čte, nahoru pak ty, které si půjčuje občas. Nepřeplňujte police: přecpaný regál působí chaoticky a dítě přestane knihy vracet na místo.

Poslední věc: nečekejte, že se spánek povede napoprvé. První noc bývá zkušební a druhá klidnější. Pokud dítě nespí, neberte ho hned do společné postele jen proto, aby byl klid. Jedna noc úlevy často znamená týden učení znovu. Držte se stejného postupu jako doma, i když je byt menší a všichni jsou unavení.

Domeček pro děti v malém bytě neznamená nutně další kus nábytku, který překáží. Rozhoduje o tom, jak přesně změříte prostor a co od domečku skutečně potřebujete. Nejdřív si změřte šířku, hloubku i výšku místa, kam má domeček přijít, a to včetně práhů, radiátorů, parapetů a otevírání dveří. Pak si napište, co dítě dělá nejčastěji: leze dovnitř, staví si pevnost, nebo si tam nosí hračky a kreslí. Podle toho volte typ — tunel, přístřešek, stan nebo otevřená konstrukce. Typická chyba je koupit domeček podle fotky v katalogu a teprve doma zjistit, že se nedá složit vedle postele.

Když se dítě budí, řešte zvuk a světlo, ne počet polštářů Typická chyba je stěhovat do pokoje všechny deky a hračky z domova. Malý byt se tím jen zahltí a dítě naopak nespí, protože má kolem sebe příliš mnoho podnětů. Vezměte jednu oblíbenou hračku na spaní, vlastní povlak na polštář a noční lampičku, pokud ji dítě doma používá. Zbytek nechte doma. Zásadní je zatemnění a zvuk. Tenká závěsná látka přes okno a obyčejné špunty do uší pro dospělé udělají víc než drahá cestovní postýlka.

[Autor]

Entradas